Na novou stálou expozici Muzea Kroměřížska Poklady staré půdy je nejlepší vyhradit si celý půlden. V rozsáhlém a členitém podkroví budovy tam totiž kromě pokladů čeká návštěvníky tajuplná atmosféra, vzácné sbírkové exponáty, dávno zapomenuté a znovu nalezené předměty i kouzelná zákoutí.
„Při vstupu si zájemci budou moci vzít připravený plánek a s jeho pomocí objevovat nejen tajemná zákoutí, ale i ukryté poklady. Jejich snaha bude odměněna malým sladkým překvapením,“ uvedla kurátorka expozice Martina Václaviková, která ji připravila s kolegou Michalem Jemelkou. „Poklady se často nacházejí na místech, kde by je málokdo čekal. Lidé budou také překvapeni, co všechno může být za poklad považováno,“ naznačil Michal Jemelka. Pomocí plánku návštěvníci odkryjí, na jakém místě se právě nacházejí, kam a ke komu docestovali. „Napovědí jim slova, z nichž je plánek sestaven. Pak už bude záležet na každém jednotlivci, co všechno dokáže podle něj objevit,“ vysvětlili kurátoři.
Poklady staré půdy lákají na divuplné světy, před příchozími se otevírají říše plné fantazie. Uvidí některé hrdiny a místa, jež dosud znali jen z knih či filmů. Čeká na ně moudrý Aslan, vstoupí na místo setkání malé Lucky s faunem Tumnusem či do přístěnku u tety Petunie a ti nejmenší a nejodvážnější si budou moci vyzkoušet, jak se cítila Alenka v králičí díře. Expozice je plná interaktivních prvků. Na své si ovšem přijdou všechny věkové kategorie, některým stačí jen nechat na sebe působit zšeřelou atmosféru, pamětníci zavzpomínají při pohledu na zapomenuté předměty, a rodiče si mohou chvíli číst v křesle pod starožitnou lampou, zatímco jejich ratolesti si povídají s liškou o Malém princi.
Exponáty pocházejí nejen z bohatých sbírek muzea, ale řadu z nich věnovali lidé z Kroměříže a blízkého okolí. „Sešlo se nám asi dvacet dárců, kteří měli možnost si výstavu prohlédnout jako první. Předmětů z našich sbírek je více než stovka,  zastoupena je podsbírka historická, uměleckého řemesla, výtvarného umění, přírodovědná i etnografická. Mnohé z předmětů jsou v muzeu vystaveny vůbec poprvé,“ uzavírá Martina Václaviková.