Co znamená a obnáší práce na svém těle či jak je možné dojít až do soutěže, v níž se posuzuje vypracovanost těla, o tom vypráví Jannis Belis, který poprvé do posilovny zavítal před šesti lety.

JANNIS BELIS

Narodil se v Řecku a v 11 letech se přestěhoval s rodinou do Záříčí, má českou matku a řeckého otce. Je mu 21 let, je absolventem Arcibiskupského gymnázia Kroměříž, nyní studuje 2. ročník Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. V listopadu 2019 se stal vítězem kondiční soutěže kulturistů PeVan Clean Cup v Příbrami v kategorii Physique. Od diváků získal i cenu sympatie.

Co bylo prvotním impulsem, který tě dovedl do posilovny?

Prvotní impuls se objevil asi kolem 14 let, hrál jsem fotbal a byl jsem vyhublý z toho běhání. Chtěl jsem dát hře důraz, a proto jsem začal chodit do posilovny. Přiznám se, že i kvůli holkám. No a pak mě začala bavit víc posilovna než fotbal a tak se to pořád střídalo, až posilovna vyhrála nad fotbalem. I když ten hraju dodnes.

Proč jsi chtěl soutěžit?

Myšlenku na závodění jsem měl dlouho, ale trenéři jsou drazí a já jsem student. Nemohl jsem si trenéra dovolit, i když jsem ho měl v Ostravě vyhlédnutého. No a pak jsem letos o prázdninách odjel s kluky do Řecka a tam jsme na pláži vymysleli, že půjdeme soutěžit. Můj velmi dobrý kamarád měl již zkušenosti se závoděním, sám měl trenéra. Jelikož o mně i Tomáši Jelínkovi všechno věděl, což je velká výhoda, protože trenér musí svého svěřence dobře osobně znát, dohodli jsme se na zkoušce na týden. Shodil jsem dvě kila, druhý týden to už byla tři kila, no a po 14 týdnech už bylo blbé to nechat být, a už to jelo. A jeli jsme do Příbrami. Také jsem si říkal, že bude lepší to udělat teď než ve třiceti. Jsem ve druháku vysoké školy, vím, co od školy očekávat, holku nemám, nemám závazky, tak jsem věděl, že to mohu zkusit. A teď už jde jen o to si vše udržet.

Proč je nutné hubnout?

V kulturistice se klade důraz na objem svalů, tvrdost svalů a vyrýsovanost. Dále jsou určité kategorie, ve kterých jsou kritéria jiná, jako například moje kategorie men’s physique. Zde se klade spíše větší důraz na celkový dojem těla než na objem a velikost svalů. Důležitou roli zde hraje úzký pas a široká ramena. V neposlední řadě každý závodník je povinen mít plavky po kolena.

Hrábl sis při tréninku na dno?

Toto bylo v pohodě, do posilovny jsem se i těšil, nemyslel jsem na jídlo. Posiloval jsem pětkrát týdně, třikrát týdně jsem měl kardio, abych to vyběhal. Protože mě nebaví běhat na pásu, hrál jsem fotbal. Před závodem jsem se moc nepoznával, tělo se mi po tvrdém dvouměsíčním režimu změnilo. Byl to příjemný pocit.

Ty jsi měl hlad? Jak vypadal tvůj jídelníček?

Ze začátku jsem měl hlad, ale pak už ne, protože jsem měl stažený žaludek. Ráno jsem měl pět vajíček bez oleje na páře nebo natvrdo, jedno rajče a 50 g šunky. Přes den jsem jedl podle toho, jakou jsem měl zrovna sacharidovou vlnu, jeden den jsem měl 300 g rýže, druhý 100 g a třetí den 50 g rýže a k tomu půl kila kuřecího nebo krůtího masa se zelenou zeleninou. Na konci přípravy byla změna, měl jsem tresku. Jedl jsem třikrát denně. Trenér říkal, že je jedno, zda to sním najednou, nebo si to rozdělím do více částí, ale to byla moje denní dávka. Večer jsem si dal jogurt s proteinem.

Více v tištěné podobě Týdeníku Kroměřížska